INFORMACE O PSECH

Historie plemene evropský saňový pes

Evropský saňový pes pochází z Norska, kde byl také poprvé představen na závodech. Jeho historie není příliš jasná, neboť psi tahající saně se chovali již odedávna. Původně byli tito psi používáni k tahání běžkařů nebo tzv. pulkaře, což byly saně s nákladem tažené psem a člověkem na lyžích. Evropský saňový pes byl vyšlechtěn z německého krátkosrstého ohaře, pointera a greyhounda. Postupně byli přikříženi i alaskan, aljašský malamut či sibiřský husky. Každý pes je téměř originál a skrývá v sobě jinou krev. Díky pointrům mají evropští saňoví psi výborný čich a povahu, po alaskanovi zdědili sílu a po greyhoundovi zase rychlost. Definice tohoto plemene je proto poněkud obtížná. Za ESP se považuje tažný pes, který má v sobě alespoň 50% z německého krátkosrstého ohaře nebo pointera. Nejvíce rozšířen je samozřejmě v zemi svého původu. Tento kříženec již více než dvacet let dominuje sprintovým mushingovým disciplínám a stále nabírá na popularitě. Dnes už ho nevlastní jen zarytí zkušení musheři, ale i spousta začínajících závodníků. Přispívá k tomu určitě i jeho neustálá chuť pracovat a nekomplikovaná povaha.

Kde se vzal?

Za zemi původu se považuje Norsko. Velmi oblíbeným sportem je zde takzvaná pulka, která byla a stále je využívána jako dopravní prostředek lovců i rodin pro výlety do přírody. V této zemi dříve panovala přísná karanténa, která nedovolovala dovoz klasických saňových psů. Do zápřahu v pulce se tak používaly různá plemena, velmi často také německý krátkosrstý ohař. Odtud už zbýval jen malý krůček k tomu, vyzkoušet je na závodech. Díky následnému křížení vzniklo to, co dnes považujeme za evropského saňového psa, neboli ESP.

Pro koho se hodí?

Jejich plný potenciál využijí především ti, kteří plánují se aktivně účastnit závodů. Naopak pokud člověk chce pouze skvělého parťáka pro svůj aktivní život, bez závodění, mnohem jednodušší soužití i výběr štěněte bude mít mezi čistokrevnými NKO, kteří disponují velmi podobnými povahovými vlastnostmi, ale zároveň je u nich chov řízen klubem a vrhů je mnohonásobně více. Kvalitních vrhů ESP je totiž poměrně málo, pořadníky jsou dlouhé, cena je vyšší a bez kontaktů se k takovým štěňatům zájemce víceméně nedostane. Pokud i tak toužíte po ESP, vaše cesta by primárně měla vést na závody, kde máte možnost tyto psy vidět naživo, popovídat si s jejich majiteli, případně dostat kontakty na chovatele.

Výcvik a péče

Srst ESP nevyžaduje každodenní peči. Je potřeba pečovat o svěšené uši, které jsou háklivé na vznik ušního mazu, jehož nadměrné množství může vést až k ohluchnutí. V zimě je potřeba pečovat o polštářky na tlapkách, aby nepraskaly. Pokud je pes v zimě aktivní (např. závodění), je vhodné používat speciální psí botičky. Evropský saňový pes vyžaduje velké množství pohybu a pracovního vytížení. Hodí se prakticky pro všechny psí sporty, především pro mushing, a to jak na sněhu, tak na suchu.